Libuše je více než proroctvím, je hudebním festivalem národa niterně již osvobozeného.

Tomáš Garrigue Masaryk
A Man Works In Office

Bedřich Smetana

Libuše

Každý národ potřebuje symbol, jenž vyjadřuje jeho touhy, naději do budoucna a je oporou v dobách zlých. Jestliže umělci vždy stáli v čele s těmi, kteří se snažili o dosažení rovnoprávného postavení českého národa a práva na samostatný stát, pak není divu, že českým národním symbolem je právě opera. Smetanova Libuše vznikala ve chvíli, kdy Čechům zasvitla byť na krátko naděje na rovné postavení v habsburské monarchii, a vždy bude spojena s dalším z našich nenahraditelných symbolů − Národním divadlem, kde zazněla při jeho otevření roku 1881. Stejně jako se naplnila touha po samostatném státu, vyplnilo se i přání Smetanovo, aby se jeho vyobrazení počátků českého národa a bájné kněžny Libuše stalo dílem pro slavnostní příležitosti. Nejvyššího naplnění se Smetanovu přání bezpochyby dostalo, když právě fanfáry z Libuše vítaly roku 1918 Tomáše Garrigua Masaryka jako prvního prezidenta našeho samostatného státu.

Rok 2018 je rokem, kdy slavíme 100 let od vzniku naší republiky, a proto kdy jindy než teď bychom si měli připomenout ty, kteří ji zakládali, jejich mravní hodnoty a uvést znovu v život dílo určené k těmto mimořádným okamžikům. Smetanova Libuše je stejně jako sama mytická kněžna často zahalena v mlhách interpretační tradice, přesto právě tak významný čas v existenci našeho národa je jedinečnou příležitostí pro umělce, aby v ní našli to, co rezonuje v jejich generaci.

Vstupenky

Oficiální trailer inscenace.

Režisér Jiří Heřman o inscenaci Libuše:

Oslavy 100. výročí založení Československé republiky nemohou být v Janáčkově opeře bez slavnostního uvedení Smetanovy Libuše. Naše republika se zdá být stále mladá zejména v cestě a naplnění ideálů demokratického státu. Tuto myšlenku zmínil již Václav Havel ve svém projevu v americkém Kongresu. Inspirací se stalo slavnostní představení Libuše z 22. 12. 1918, které bylo věnované našemu prvnímu prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi, muži, jenž položil základy našeho demokratického státu. Jeho ideálům a myšlenkám jsme stále v krátkém životě našeho svobodného státu hodně vzdáleni. Naše inscenace bude směřovat k hodnotám naší společnosti a věřím i k naději našeho státu, jež jasně určil T. G. Masaryk společně s první dámou Československé republiky Charlottou Garrigue Masarykovou. Uvedení Libuše na Brněnské výstaviště dává této inscenaci další rozměr. Oslavy založení Brněnského výstaviště se pojí s první výstavou soudobé české kultury, přeji si, aby naše inscenace byla pokračováním těchto kulturních ideálů a přivedla nás zpět k základním věcem člověka a smyslu jeho bytí na této tolik ohrožené planetě.

100. výročí české státnosti je velká výzva, nenechal jsem si ujít příležitost, abych se ponořil společně se souborem Janáčkovy opery do toho slavnostního díla. Všechno v životě do sebe zapadá, v minulém roce jsem navštívil Jabkenickou myslivnu, krásné místo s rajskou přírodou, kde Bedřich Smetana v hluchotě prožil poslední léta svého života. Dýchla tam na mne vzpomínka z dětství. Pamatuji si na jednu dívku ze základní školy, která se svěřila učiteli hudební výchovy, že její oblíbená opera je Libuše. Ve své naivitě se jí všichni smáli, ale mně to tenkrát inspirovalo a jako malý kluk jsem si jí přál k příštím vánocům pod stromeček. Pamatuji si, jak se mi hudba líbila, ale moc se mi nelíbilo to operní „houkání“, které na mne působilo necitlivě. Když jsem se podíval do notového zápisu a libreta, věděl jsem, že to je dílo, které jednou budu interpretovat, tak jak ho cítím – je to hudba génia, která citlivě promlouvá o minulosti a budoucnosti nás všech.

Díky rekonstrukci Janáčkova divadla jsme objevili fascinující prostor na Brněnském výstavišti, kde jsme již v této sezoně odehráli úspěšnou inscenaci Fausta a Markéty, Toscy nebo Turandot. Naše inscenace Libuše také výborně zapadá do tohoto prostoru. V tomto roce, kdy si Brněnské výstaviště připomíná 90 let od svého založení, se zde konala výstava soudobé kultury Československa, kterou navštívil i náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Protože slavíme založení Československé republiky, naše inscenace začíná zde, v roce 1918, kdy Národní divadlo odehrálo 22. 12. slavnostní představení Libuše pro Tomáše Garrigua Masaryka v hlavní roli s Emou Destinnovou. Když slyšíte slavnostní fanfáry této opery, představíte si okamžitě příchod pana prezidenta, mně evokují naší minulost, přítomnost a budoucnost. Prostor výstaviště je velice inspirativní, slyšet v něm Smetanovu geniální hudbu bude výjimečnou příležitostí, kterou by si neměl nikdo nechat ujít.